ekollon
suedeză
(svenska)
Etimologie
Compus din ek („stejar”) + ollon („gland, mădular”).
Pronunție
- AFI: /²eːkˌɔlɔn/
Substantiv
Declinarea substantivului ekollon | ||||
n. | Singular | Plural | ||
Nehotărât | Hotărât | Nehotărât | Hotărât | |
Nominativ | ekollon | ekollonet | ekollon | ekollonen |
Genitiv | ekollons | ekollonets | ekollons | ekollonens |
- (bot.) ghindă