De la Wikționar, dicționarul liber
(русский)
Etimologie
Din slavonă veche.
Substantiv
груша (grúša)
- (bot.) păr
- pară
f. |
Singular |
Plural |
Nominativ |
груша |
груши |
Genitiv |
груши |
груш |
Dativ |
груше |
грушам |
Acuzativ |
грушу |
груши |
Instrumental |
грушей, грушею |
грушами |
Prepozițional |
груше |
грушах |