אוזן

De la Wikționar, dicționarul liber

ebraică

(עברית)

Etimologie

Din proto-semitică *ʾuðn-.

Pronunție

  • AFI: /ˈo.zɛn/


Substantiv

אוזן (ózen) f., אוזנײם (oznajim) pl.

  1. ureche