De la Wikționar, dicționarul liber
(русский)
Etimologie
Din forma veche бѣла.
Substantiv
белка (bélka)
- veveriță
f. |
Singular |
Plural |
Nominativ |
белка |
белки |
Genitiv |
белки |
белок |
Dativ |
белке |
белкам |
Acuzativ |
белку |
белок |
Instrumental |
белкой, белкою |
белками |
Prepozițional |
белке |
белках |