sfârlogi

De la Wikționar, dicționarul liber

română

Etimologie

Din sfârloagă.

Pronunție

  • AFI: /sfɨr.lo'ʤi/


Verb


Conjugarea verbului
(se) sfârlogi
Infinitiv a (se) sfârlogi
Indicativ prezent
pers. 1 sg.
(mă) sfârlogesc
Conjunctiv prezent
pers. 3 sg.
să (se) sfârlogească
Participiu sfârlogit
Conjugare IV
  1. (v.refl.) (reg.) a se scoroji, a se zbârci.


Traduceri

Referințe